Den94ek: Neuvěřitelná lehkost blití (Autor: Kakan, 16.9.2001 10:13)
 26-07-2001 | Kolohnát
Dnešní lidé jsou zvláštní, opravdu zvláštní. Kupříkladu ta paní, která se dnes kolem třetí hodiny odpolední hnala na svém dvoukolém oři po chodníku (tím dvoukolým ořem dnes vskutku nemyslím vozíček, i když, přiznejme si to, bych byl daleko více potěšen, kdyby mi jeho ultraúzké pneumatiky ševelily za hlavou), musela být extrémně vyšinutá. V marné snaze upoutat mou pozornost počala vyluzovat zvuky jako cink cink, kterými se pravděpodobně pokoušela přimět mne k opuštění předpokládané trajektorie jejího pohybu. S pokřikem všechno běhá, co železnou nohu má, jsem provedl dřep spatný a ruce jsem rozpažil, kterýmžto tělocvičným úkonem jsem zablokoval téměř celou plochu nově vyválcovaného asfaltu. I když - nebýt těch svodidel, tak ta ženská ještě žije.
25-07-2001 | Brno sever
Mám vás rád chlapci. Opravdu vás mám rád, i když jsem dvě třetiny z vás nikdy neměl tu čest potkat (početní dvě třetiny, pokud bychom totiž mluvili o hmotnostních zlomcích, musel bych uznat, že znám pouhých pět setin z vašich břišních polštářů). Jenom bych byl rád, kdybyste se drželi kousek stranou a nesnažili se infiltrovat mé sny, do kterých v běžných vysílacích časech vstupují pouze fantasmagorické postavy ze života pana Mísy. Františku, Tomáši, Lukine! Cestou z práce jsem se náhodně připletl na oblastní kolo soutěže v synchronizovaném močení. Trojice dělnických pissabel předváděla svou sestavu, odvážně nazvanou 'Pochcané jezero', při níž všem přihlížejícím mužům tuhla prostata. Všichni tři hlavní aktéři za prýštivého zvuku mikroskopických kapének otáčeli hlavami synchronizovaně tu na jednu, tu na druhou stranu. Pln úžasu jsem jim udělil neobvyklých 10 bodů, kterými bych počastoval pouze synchronizované potraty. Modrý život mám pro dnešek splněn. Výzkum biomechanických technologií v České republice nasadil laťku zahraničním mozkohnětačům proklatě vysoko. Neuvěřitelné se stalo skutečností. České silnice začaly být křižovány novou formou inteligentních automobilů, do nichž byl chirurgicky voperován mozek i se svým ocasem, tedy míchou. Vzhledem k testovací fázi celého projektu se coby základní vodič nervových impulsů použil mozek skotu domácího. Jaké však bylo překvapení vědců, když zjistili, že v kombinaci s karoserií automobilu vzniká profláklá deformace BSE. Faktem tedy i nadále zůstává, že všech deset tisíc prototypů nové verze lidového vozítka je vadných a musí být poraženo, spáleno a pokud možno rozptýleno na některé loučce, jichž je na odkladištích našich nepoužitelných těl dostatek. A jak takový vůz poznáte? Snadno, podle státní poznávací značky. BSE xy-zv (kde x, y, z a v mohou nabývat různých hodnot od 0 do 9). Česká televize, konkrétně její druhá mutace, ČT2, příchází v poslední době s pořady, o jejichž vzniku, obsahu a sdělení si nedělám, ba ani nehodlám dělat valné iluze. Pomatená mysl drogově závislých autorů totiž mohla nechat vyplout na svět pochybné, mnohdy velice nebezpečné myšlenky. Dnes toto mé tvrzení podporuje pořad 'Diagnóza - diabetická noha'. Bez hvězdičky neodvysílatelné. Bojím se...
|
All your leg are belong to... Kompost?
|
|
24-07-2001 | Vařečkou tepané molekuly
Knižní nakladatelství Kompost po delší době stagnace, způsobené nedostatkem rolí recyklovaného a recyklovatelného toaletního papíru, který používáme především na teroristické kuchařky, opět uvolnilo svěrače tvůrčích procesů a v pléno nechalo vypadnout několik dávek mozkomíšních pochodů, sepsaných rukou neznámého autora, slavného rodáka z. Kniha plná satirických povídek se jmenuje 'Když odeznívá mužská potence, odcházejí souložnické tendence'. Autor se nechal inspirovat dávnou soutěží dnes již přejmenované televize Galaxie, ve které šlo o nalezení co možná nejvýstižnějšího smyslu zkratky VTM. Největší význam pro našeho známého - neznámého měly samozřejmě příspěvky od osob FK (on) a Kakan (já). Jelikož se maloobchodní cena této papírové náhražky bidetu pohybuje v astronomicky vyšinutých výšinách (je srovnatelná s cenou tří rohlíků), rozhodl jsem se vám ocitovat zde alespoň mikroskopickou částečku tohoto několikasetstránkového eposu. "...Karel odešel. Míla pomalu otočil svým tělem. Krátce odrbal mohutné pohlavní orgány. Semenem, teď krásně ochlazeným, mazlivě pomazal okolí svalových terénů. Když obíral máslově potažené okouzlující spermie, třásl křečí obehnanou maskulinní postavou. Od starého táty kdysi obdržel malou pomůcku 'Organická svalovina'. Teď, když osahával mnohokrát postříkané orgány, sáhodlouze trpěl..." Jak vidíte, jedná se o opravdový literární skvost, který by neměl vašim mozkovým záhybům zůstat skrytý. Proto darujte dvě, tři ledviny a utíkejte ke svému lokálnímu knihkupci. Podpořte své milé!
23-07-2001 | Sprosťárny
V mém úmyslu bylo pohovořit o četnosti výskytu obcí a místních částí Peklo v naší západem zmítané vlasti. Bohužel - přítelkyně mi vyprala kalhoty i s papírkem, do kterého jsem vryl měkkou tužkou od jedné známé jihočeské firmy názvy okresů, které se pyšní majestátním titulem "pekelný okres nového milénia". Nu, co se dá dělat. Snad někdy klíště. Je to nechutné. Ano, opět se zde snažím zavést čípek řeči do análního otvoru lidského mozku. A důvodem jsou zase dětské seriály. Především pak slova, kterými se snaží uchvátit své leckdy ještě nemluvící pozorovatele. Po chabém odfiltrování několika nepotřebných a bohem zapomenutých frekvencí ze znělek dvou známých a do jisté míry i populárních animovaných snímků jsem dospěl ke zjištění, že bych měl nablít něco málo do mísy. Na paškál jsem si vzal lobotomistické Kačery z Kačerova a neméně impotentně vyspělou Včelku Máju. Je neuvěřitelné, kolik hrubostí dokázali nacpat autoři do těch pár slov, kterými svolávají malé příznivce kreslených čárek. Učení páni zkušení, já rád bych k vám teď podotknul
nikdo z vás nemá tušení, že v dálce stojí malý úd
z něj každé ráno vylétá ta sperma Mája, naše kamarádka sperma Mája
máme jí co závidět, výšku z které vidí svět...
|
XXX Rated
|
|
...kačerův úúúúúd, teď k vám děti z dálky letí
kačerův úúúúúd, přináší všem kouzelnou sperm
kačeři přijdou, když jsi v nouzi, když tě poluce ze sna vzbouzí
zavolat jen stačí heslo kačer... Je nabíledni, že oba dva texty vyšly z pera... ne, z pera ne, to by zavánělo dvojsmyslem. Oba kousky byly pod taktovkou... sakra to taky. Jak vidno, vše má na svědomí jedna a táž osoba. Která, to ještě nevíme, ale podrobujeme to přísnému šetření. A také jsme uvalili na celý případ přísné informační embargo, takže pokud jste si to přečetli, běžte a nechte si hlavou projít krumpáč. Jedním uchem dovnitř a druhým ven.
22-07-2001 | Hod daleký
Původně jsem chtěl ke dnešnímu dni přilepit jeden ze svých vysoce vtipných textů, kterým bych vás dozajista dostal na lopaty. Místo toho bych zde rád nahlas popřemýšlel nad rizikovostí neplánovaného obrůstání popelnicových krytin lišejníkovými populacemi. Rád bych, leč nemám čas. Jedu si zaházet na sjezd G8. Svou tornu jsem již naplnil pravými českými kočičími hlavami, několika desítkami molotovek, sem tam nějakou střelnou zbraní a hlavně - froté ručníkem a studenou vodou. To kdybych náhodou uprostřed bitevní vřavy dostal chuť řádně promasturbovat svůj pyj. Tak mi držte palce, milé děti. Extrémismu zelenou! Radikálové vřed! Stop hrobalizaci! Pomožme hladovějícím! Vyndej to máslo... Hit týdne: Autechre - Piezo
Shit týdne: Leoš Mareš - Tři slova
21-07-2001 | Rub fáčů
V obývacím pokoji jsem rozpoutal miniaturní Fincher maraton. Účastnil jsem se ho já a zčásti také má přítelkyně. Nejprve jsem si rozšrouboval hlavu při 'Hře' a následně jsem odevzdal zbytky nerozbouraných klíčních kostí útulku pro choromyslné chobotnice z Čertovky, když jsem shlédl 'Klub rváčů'. Ten je... úžasný. Ještě tak trochu lapám po rajském plynu (ano, po mých prdech), předpokládám však, že se z této šlamastiky za pár nanohodin vylížu. Oralizujme. Pokaždé mi To vžene slzy do očí a zatemní mysl. Vždy se snažím Tomu vyhnout, ale nejde to. Proboha proč?! A neříkejte mi, že jste si toho ještě nikdy nevšimli. Ano ano, mluvím o seriálu plném hrubých výrazů, které se hodí tak možná do knajpy dvacáté osmé cenové. Píchač, Pičijoto, Vulvasaur. Bože, odpusť jim.
20-07-2001 | Pohádka
V pracovní době jsem oknem pozoroval osobní automobil s poznávací značkou Abortujme Cystové Hleny Deset Jedenáct (ACH 10-11). Nuda, že? ACH JO!! Zasraná bouřka. Jestli mi kvůli té troše padajících nekonzervovaných monočlánků klesne pracovní norma ze stachanovsky údernických dvouset procent (200%) na velice odporných a frederických dvanáct, budu muset zahájit mikrofixovou dietézní hladovku. Provádí se to tak, že jediným možným zdrojem obživy je taková ta vatová náplň uvnitř mikrofixu, kterým se vyznačují kódy ve sžíracích formulářích. Bude to dlouhá šichta. Nechápu se. Každé ráno při cestě městskou flórou pozoruji krom slepic uvězněných v přepravních boxech, cestujících kamsi do Xaverova, také úžasný ranní poklid jindy tak bouřlivého městského centra, což doprovázím nádherným zpěvem náhodné písně, která mi ráno utkví v hlavě. Ačkoliv se v devadesáti třech procentech případů nejedná -což nechápu- o hudbu z oboru pro mne tak typického, je tomu tak. Ovšem proč jsem si dnes ráno notoval ústřední píseň z pohádky 'Zlatovláska', nad tím zůstává penis stát. Jak mně, tak i mé druhé polovičce. Tedy tomu druhému člověku v této schizofrenní schráně. Já ti prstýnek dám,
Já ti za něj dám svůj,
Lásku věrně mi přísahej, celý život při mně stůj. Odteď mi říkejte Jiříku.
19-07-2001 | Dvestěpadesát, paní
Už nevím, kudy kam. Jsou lidé, kteří se otevřeně přiznávají ke své církvofilii, ovšem z hlubšího průzkumu je více než patrné, že to nemyslí nikterak vážně. Prohlásit o sobě, že se řadím k církvi katoliské, není nic jiného, něž pouhopouhý pózismus. Je to na zhruba stejné rovině, jako kdybych já prohlásil sebe samého za gurua české hiphopové scény a místo Chaozz bych říkal Laos. Tak nám možná vypnou Hermelín. Kdo bude obstarávat plíseň, když bude veškerá naděje českých propisovačů zapečetěna tunami betonu? Kam to povede? Postavíme z Temelína obrovské hřiště pro jižní a západní sousedy? Uspořádáme soutěž o nejpůsobivější alegorický vůz s živým znázorněním hraniční blokády? Ano ano. Tak to bude. A elektřina? O tu se nestarejte. Od čeho nám všemohoucí a vševidoucí nadělil dynama na přední kolo? Vás to fakt ještě nenapadlo? ULBR. Víte, jaký je rozdíl mezi Vietnamcem a Ostravákem? Vietnamec umí česky a má práci. Miluji Vietnamce. Miluji jejich češtinu, především pak fetišistickou snahu o naprosto dokonalou výslovnost číslovek v rozmezí 90 až 390. Dle mých skromných výzkumů se do toptenu jejich výslovnosti řadí především čísla dvěstěosmdesát a třista. Jsou milí, jsou hodní, jsou pěkní. Jsou to NAŠI HOŠI (a holky). Změňme naši národní vlajku, naroubujme místo krvavě červeného pruhu na ten kus nebavlněné látky žlutou skvrnu!
18-07-2001 | Socialismus
Vyplácení sociálních příspěvků je liška podšitá, navíc pomazaná tunami hnisavých rosolovitých sleďů. V tomto směru však nemůže zůstat popřen jeden základní fakt: snaha úřadů o ušetření peněz na poštovném. Přesvědčil jsem se o tom na vlastní senzory, když jsem rozlepil obálku s blankytně modrým pruhem, který jakoby podprahově evokoval příležitostné problémy národnostních menšin v předměstích českých vesnic. Již značná nadutost obálky, která se zprvu tvářila jako Goro před Tokiem, mne uváděla v úžas. Když mi z jejích útrob vypadly do těžce zkoušených úřednicky poničených dlaní dva papíry, bylo vymalováno. V prvním lejstru mi lobotomističtí kanonýři z Městského úvředu přiznali sociální dávku coby doplatek do životního minima. Druhým, taktéž stěžejním dokumentem, mi tuto dávku opět odebrali. Uchvacující postup. Proč to dělat složitě. Jediné štěstí, že za týden najdu tu peněženku bez dokladů s dvaceti tisíci amerických dolarů. Jsem dítě štěstěny. Příští bunda je na mne. Nazdar Štěpáne! Bacha, vidět tě Štrougal, tak ho trefí.
17-07-2001 | Paměť
Virtuos, jenž se před několika lety usídlil v krajině střevní, se dnes odhodlal a v prudce ranních hodinách rozehrál svou symfonickou baladu v D moll o těžkém životě bagristy Vilemína Orála. Zvuky, ne nepodobné stěhování dvanáctipatrového panelového domu, vibrovaly břichem tak dlouho, dokud se jim nedostalo patřičného potlesku od všech klků. Vivat. Plácejte. Je zarážející, jak špatně ovládám ZEN vidličky a nože. Pokaždé, když si poručím do své královské huby něco málo smažených pokrmů, mezi něž s oblibou řadím hypervýrobek s testovacím názvem Ondráš, odejdu s rozbagrovaným polem v krajině hornočelistní. Tento defekt pravděpodobně vzniká v důsledku dávkování. Jako zástupce početných řad vyznavačů průtoku žrádla totiž nedoceňuji krájení malých soust. Jakmile mám sníst něco, do čeho si nemůžu pořádně kousnout, nenaplní mi to žaludek. A proto bych vás rád požádal o malou službu. Rozbijte mi hubu a krmte mne hadičkou! Ne doslova, kreténi. AU! Ačkoliv jsem v mládí vynikal pozoruhodně vysokou paměťovou kapacitou, kterou jsem používal například na zálohování některých dlouhohrajících desek (Maxipes Fík, Křemílek a Vochomůrka a v neposlední řadě taky Rumcajs), nedokážu si v dnešním uspěchaném světě vrýt do paměti v krátkém časovém úseku jména lidí, které denodenně potkávám. Proto jsem v prostředí mého nového dvanáctistolového pracoviště sáhl po krizovém plánu, který se používá v dobách nejvyšší nouze. Své spolupracovnice jsem si pojmenoval pracovními názvy, které -až na jeden- nejsou nyní důležité. Brouk, tak jsem nazval osobu, jenž vypadá jako počítačově stvořená kreatura z říše hmyzu, která chodí vzpřímeně po dvou a dosahuje vzrůstu nejvyššího z gimpyů. Brouk, ano ano. Dnes jsem zjistil šokující, revoltující a pobuřující novinu. Ta paní se jmenuje Pavouková. Nebyl jsem daleko od pravdy. Já nebývám daleko od pravdy.
16-07-2001 | Cedule
Poutavé cedule, zdobící modravé dlaždice pánských záchodků na adrese Pravdova 1113/II, mne fascinují den co den. Ba co víc, fascinují mne moč co moč. Nízká úroveň jejich naléhavosti mi však stále bloumá skrze otevřený prostor mezi ušima. Oba dva nápisy, jenž apelují na dobré vychování mužů, by potřebovaly větší než malou psychickou pomoc. Proto hodlám podpořit jejich textový stav několika drobnými připomínkami. No, drobné až tak moc nebudou, bude se jednat o projekty, které by je mohly v brzké době kompletně nahradit. Požadavek, dlící nad bělostnou mísou, by se měl z původního "Udržujte čistotu, používejte štětku!" změnit na otcovu budovatelskou rýmovačku "Po každé tvrdé i měkké stolici použij štětku v koutě zde stojící", popřípadě na "Štětka na WC je na to, abys utřel svoje blato!" Naproti tomu urputně zběsilá prosba mezi umyvadly "Utahujte ventily míchací baterie" by se měla transformovat na poněkud výřečnější "Kurva zatahujte pořádně ty kohoutky!" Ano. Jistá jindřichohradecká firma se rozhodla vyprodukovat několik výrobků, jenž označila předponou PÍ. PÍ-voda, PÍ-kosmetika, PÍ-olej, PÍ-pivo. Nechápu. Asi jsem PÍ-ča.
| 
home
všechny články
baldachýn
den94ek
fukinglink
gai projekt
galerie
kartinki
kde to hnije...
red meat
diskutuj!
|
